Jak se měří krevní tlak
Měření TK v ordinaci
U lékaře se nejčastěji setkáváme s měřením TK pomocí rtuťového tonometru. Systolický TK odečítá lékař při prvních zvukových vjemech (tzv. Korotkovovy fenomény) a diastolický TK při jejich vymizení. TK naměřený v ordinaci bývá někdy vyšší než TK, který si pacient naměří v klidu doma (tzv. hypertenze bílého pláště).
Přestože jsou tyto tonometry považovány za jedny z nejspolehlivějších, jejich užívání bude zřejmě v nejbližší době omezeno, kvůli připravované legislativě EU o zákazu používání rtuti v ordinacích.
Domácí měření tlaku krve
TK je měřen ve většině případů na automatických tonometrech. Získáme větší počet měření než v ordinaci a podaří se vyloučit hypertenzi bílého pláště. Průměrná hodnota domácích tlaků krve odpovídá dosti přesně průměrné hodnotě denního TK, získaného ambulantním 24-hod. monitorováním. V současné době se doporučuje, aby byla prováděna dvě ranní a dvě večerní měření během tří pracovních dnů v týdnu.
Automatické tonometry
Tyto přístroje měří primárně střední tlak krve a systolický a diastolický TK jsou odhadovány nepřímo, pomocí matematického výpočtu. Kvalita konkrétního přístroje se odvíjí právě od toho, nakolik je schopen správně odhadnout systolický a diastolický tlak krve. Mezi automatickými tonometry testovanými Evropskou hypertenzní společností obstálo z 23 přístrojů jen 5, všechny byly značky Omron.
Z testovaných zápěstních tonometrů neuspěl ani jeden!
Měření TK je poměrně jednoduché, avšak proto, abychom dostali validní a srovnatelné výsledky, je třeba dodržovat několik důležitých zásad.
Pacient by asi 30 minut před vyšetřením neměl kouřit nebo požívat kofein a alkohol.
S měřením tlaku lze začít nejdřív 5-10 minut po zklidnění pacienta.
Tlakoměr (tonometr) by měl být umístěn ve vertikální poloze, vyšetřovaná osoba by měla sedět na židli s opřenými zády a volně položeným předloktím, aby manžeta byla ve výši srdce.
U některých pacientů je TK v ordinaci měřen vleže na zádech a vstoje, pro možnost výskytu ortostatické hypotenze (náhlý pokles tlaku při změně polohy).
Důležitá je velikost manžety, při obvodu paže pod 33 cm použijeme manžetu šíře 12 cm, u paže s obvodem 33-41 cm manžety široké 15 cm a u paže nad 41 cm je vhodná šíře manžety 18 cm.
Nejvhodnější je měřit TK na odhalené paži, u těsného přiléhavého oblečení si nevyhrnujte rukáv, ale raději tuto část oblečení sundejte.
Manžeta by měla být přiložena na paži, aby ji těsně obepínala a aby prostředek gumového vaku manžety přiléhal na pažní tepnu.
Při prvním měření je důležité srovnat tlak na obou pažích, abychom zjistili případný rozdíl a nadále měřili na paži s vyšším TK.
Při měření nesmíte hýbat s manžetou, ani se nadměrně rozptylovat.
Mezi jednotlivými měřeními by měla být dodržena pauza 3 minuty, aby se zamezilo chybně naměřeným hodnotám.
Hranice diastolického a systolického TK
Arteriální krevní tlak má své minimum (diastolický TK) a maximum (systolický TK). Normálně naměříme do věku asi 45 let v klidu diastolický tlak 60-90 mm Hg a systolický TK asi 100-140mm Hg. Horní hranice normálního tlaku krve musí být jasně definována. Proto Světová zdravotnická organizace (WHO) navrhla pro všechny věkové skupiny tyto hodnoty:
diastolický TK [mm Hg] systolický TK [mm Hg]
normální tlak <90 <140
hraniční hypertenze 90-95 140-160
hypertenze >95 >160
Pro pacienty s diabetes mellitus (cukrovka) jsou hodnoty systolického i diastolického TK posunuty k ještě nižším (přísnějším hodnotám), tedy do 135/85.